Po vzoru loňského velkého vandru Terky a Toma jsme se letos vypravili se Šárkou na relaxační dovolenou do okolí Mariazellu do tzv. Vídeňských Alp, části Štýrského Předalpí.

Štýrské Předalpí (německy Das Steirische Randgebirge, Steirische Voralpen, slovinsky Štajersko Robno hribovje) je orograficky významná horský skupina ve východních Alpách, která zahrnuje ty části centrálních Alp na svém východním rozvětvení, které zarámovává Štýrská vrchovina ( Steirische Becken, Grazer Bucht). Tato pohoří tvoří východní okraj Alp až do podhůří na jihovýchodě a leží zcela nebo částečně ve Štýrsku, dále v Dolním Rakousku, Korutanech (vše části Rakouska) a ve Slovinsku. (Wikipedie)

Fotografie v tomto deníku byly pořízeny aparátem Canon G7X a telefonem Samsung Galaxy S7 Edge, panoramatické fotky jsou z přístroje Ricoh THETA SC.

Sobota 22.7.2017

Vstáváme hodně brzy a vyrážíme jen s asi hodinovým zpožděním oproti plánu. Ještě nakupujeme čerstvé pečivo a pádíme. Volíme cestu přímo na jih. Původně jsem myslel, že pojedeme přes Prahu a Tábor, ale pak jsem raději zvolil konzervatitní variantu na Jihlavu. Cesta je fakt dlouhá a je slušný vedro.

Děláme zastávku ve Vranově nad Dyjí.

Cestou se chceme stavit na Vranovské přehradě, protože tam Šárka kdysi byla na táboře, ale posledních 100 metrů cesty od přehrady je rozkopaných a zavřených a tak jsme vodu ani nezahlédli.

Když začneme stoupat do Alp je už teplota snesitelnější a výhledy dechberoucí. Údolí Ötschergräben.

Jedeme dál a dost vyčerpaní dorážíme po šesté hodině do Mitterbachu. Lehce vybalujeme a jdeme se ještě trochu projít do města, najít vlak a tak podobně.

Neděle 23.7.2017

Měníme trochu program, protože podle předpovědi má od pondělka pršet. Po snídani vyrážíme na úzkokolejku Mariazellbahn z Mitterbachu a jedeme jednu stanici do Erlaufstausee.

Jdeme podél přehrady přes hřeben do údolí Ötschergräben.

První výhled na Ötscher, pochopitelně s mrakovou čepicí

Údolí je nádherné a majestátní s neuvěřitelnou vodou.

Mohutný vodopád Mirafall, je aktuálně téměř na suchu, ale i tak je tu krásně.

Propadnul jsem vášní stavění kamenů na špičku (stonebalancing) a je to úžasně uklidňující činnost.

Panorama v údolí - myší volně otočná fotka 360°.

Ötschergräben #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Tohle jsem teda nestavěl já :-)

Zpátky u přehrady se vydáváme přes jediný stojící most přes vodu. Byl polorozpadlý a z druhé strany měl nějakou nepříjemnou ceduli, ale vracet se by bylo hloupý, když už jsme teď věděli, že se na něj nesmí :-)

Ochočili jsme si místního motýla. Ze začátku to bylo moc fajn, ale když se rozhodl, že už s námi zůstane na furt a nenechal si to rozmluvit žádným způsobem, skončilo to panickým úprkem podél přehrady se zamilovaným motýlem v patách.

Zpátky do Mitterbachu přicházíme slušně utahaní až k večeru.

Pondělí 24.7.2017

Jak meteorologové slíbili tak to i bylo. Od rána prší velmi fest. Nejedeme vůbec nikam a celý den relaxujeme. To je ta správná dovolená. Čteme si, jíme a povalujeme se.

Úterý 25.7.2017

První pokus o výstup na Ötscher. Podle předpovědi by pršet nemělo, tak vyrážíme autem asi 30 km k lanovce na Ötscher. Vrchol hory je v mracích, fouká a střídavě prší a leje. Hodinu sedíme v autě na parkovišti a čekáme jestli se to nevylepší. A ono ne. Balíme a jedeme do Marizaellu.

V Mariazellu hledáme volné parkoviště a pak jedeme lanovkou na kopec Mariazeller Bürgeralpe.

Mraky se trhají, vykukuje slunce a my lezeme i na rozhlednu, která je fakt pěkně rekonstruovaná a je zní skutečně panoramatický rozhled.

Panorama na rozhledně - myší volně otočná fotka 360°.

Mariazeller Bürgeralpe #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Kvůli kolenům jedů dolů zase lanovkou a Šárka pro radost sbíhá dolů do Mariazellu po svých.

Bazilika v Mariazellu je moc pěkný stavení. Počasí už je krásně alpské, chvíli slunce, chvíli déšť, jak to máme rádi.

Panorama u baziliky - myší volně otočná fotka 360°.

Mariazell #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

V tichu a míru baziliky mě překvapila kasička na milodary, respektive její zabezpečení. Jaký asi příběh vedl k tomu udělat kasičku z tunového kamene se dvěma kilovými zámky?

Středa 26.7.2017

Ráno vypadá počasí slibně turisticky. Máme v plánu výstup na horu Gemeindealpe přímo za barákem (1626 m.n.m.). Než začneme stoupat spouští se slušná průtrž mračen. Běžíme se usušit a při každém dalším zmírnění slejváku provádíme krátké výpady do okolí. Lovíme pár kešek a kocháme se Mitterbachem a květinovou výzdobou všude kolem.

Protestantský kostel v Mitterbachu.

Neuvěřitelný pomník uprostřed Mitterbachu. Ano, opravdu to jsou pravé kožené pohorky vylité betonem :-)

Čtvrtek 27.7.2017

Jedeme na otočku do Brna na Terčinou promoci. Vstáváme po páté hodině a venku leje jak z konve. Přes 270 km v dost prudkém dešti a slušném provozu a ještě nám cestou ušlo jedno zadní kolo. Dojíždíme k právnické fakultě přesně na čas v 11.00 a přestává pršet. Tom už nás čeká a půjčuje mi boty k obleku. Terčina magisterská promoce je moc pěkná a jsme rádi, že jsme se k tomu odhodlali. Přejíždíme na parkoviště u Vaňkovky a jdeme na oběd pod radnici. Loučíme se s Terkou a mažeme zpátky do Alp. Zase celou cestu prší. Přijíždíme do Mitterbachu v osm večer docela zhuntovaní.

Promoce - myší volně otočná fotka 360°.

Promoce #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Pátek 28.7.2017

Dnes to pro změnu vypadá na slunečný den. Vyrážíme v 9 hodin k lanovce za barákem a ona poprvé za náš pobyt jede. Jízdu máme díky Wilde Wunder-Card zadarmo a přikupuju si za 14 ojro jízdu mountaincartem pro cestu z prostřední stanice dolů. Jedeme na vrchol a jsme na obou úsecích lanovky sami.

Nahoře je asi kilometrový vyhlídkový okruh kolem vrcholu hory a je to neskutečná krása.

Kleine Ötscher a Ötscher jako vždy s mračnou čepicí.

Po prvním kolečku si dáváme kafe a pivo ve vyhlídkové restauraci.

Na terase restaurace Terzerhaus - myší volně otočná fotka 360°.

Gemeindealpe - Terzerhaus #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Panorama na vrcholu - myší volně otočná fotka 360°.

Gemeindealpe #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Po druhém okruhu a výšlapu na vrchol s křížem, si dáváme v téže restauraci pivo a vynikající oběd. Jedeme pak lanovkou do půlky kopce a já přesedám na autíčko. Šárka jde dolů pěšky, aby se proběhla. Mountaincart je naprosto perfektní záležitost a tlemím se celou cestu dolů. Je to fičák a chvílema i dost adrenalín.

Sobota 29.7.2017

Snídáme na zahradě, je krásné ráno. Balíme a uklízíme. Po deváté se vydáváme na cestu. Pochopitelně je vedro k padnutí. Cesta je dlouhá a vypečená.

Zastavujeme se ve Žlebech a jdeme se projít na zámek. Domů dorážíme o půl osmé propečení well done.

Dobrosrdečné krávy a uklidňující cinkání jejich alpských zvonců nás provázejí celou dovolenou. Bylo to fajn a určitě se sem ještě vydáme.